* Andělé mezi námi

13.03.2020

Víte, jak to vlastně je s anděly? Jsou tu, mezi námi. A nejsou ani krásní, ani nemají křídla, blonďaté vlasy a modré oči. Jak ale potom takového anděla poznat? Nejsou to andělé, kteří nás chrání vlastním tělem. To je taková vymyšlená pohádka pro děti. Andělé jsou na zemi od toho, aby nám ukazovali cestu. Nestrhnou nás, když koukáme do telefonu a jdeme slepě přes cestu. To, co anděl udělá, aby nás ochránil, je to, že vymyslí přechod pro chodce. Jak jsem psala, nezachraňují nás od maléru, ale dávají nám možnost si vybrat, jakou cestou se vydáme. Oni nevědí, že jsou andělé. Inspirace přichází, a když je dobrý úmysl, vždy přijde v ten pravý čas. Kdyby nás totiž někdo vodil za ruku, nebyli bychom to my, kdo má život ve svých rukou, ale oni. Žili bychom životy andělů. Byli by to sice bezpečné životy, ale zcela bez našeho vědomí. Takových andělů je na světě spousta. Vymýšlejí nové a nové zlepšováky, aby nám dali možnost ochrany. Je jen na nás, zda se cestou bezpečnou vydáme. Dávají nám prostředky a můžeme se rozhodnout, zda je využijeme.
Když někdo vymyslí vakcínu proti zákeřné nemoci, tomu já říkám anděl, protože to mu muselo být dáno od Boha. 

Tím nechci zastínit ty, které běžně nazýváme anděly. Ti, kteří nám pomáhají ať už finančně nebo službou. Ale není to spíš známka lidskosti? Každý člověk v sobě má možnost pomáhat. A ono je vlastně jedno, kdo koho považuje za anděla. Jen jsem chtěla napsat, že tu jsou, ale nevodí nás za ruku.